Podvody při on-line nakupování existují stejně dlouho, jako internet samotný. Například zpráva Federální obchodní komise (Federal Trade Commission) uvádí, že jen v rozmezí od prosince 2019 do května 2020 (tedy počátek celosvětové pandemické krize) se počet nekalých praktik na internetu v USA zdvojnásobil. Předpokládáme, že statistiky z Evropy budou podobné. Rizika nákupu na podvodné stránce závisí na tom, kdo ji založil a proč. Někteří podvodníci chtějí odcizit vaše finanční informace (čísla karet, piny, hesla) a osobní údaje, jiní mají v úmyslu vám „jen“ prodat padělané zboží nebo zboží, které nikdy neobdržíte. Zatímco oba případy jsou nelegální, první může mít mnohem větší dopad na váš bankovní účet.
Odhalení podvodu při internetovém nakupování může být obtížné. Je třeba zbystřit, pokud webové stránky obchodu vykazují jeden či více následujících znaků:

1. Neobvyklé možnosti platby

Legální maloobchodníci používají bezpečné platební metody, jako jsou převody na účet, platební karty či platební brány. Pokud vás tedy webová stránka žádá o platbu neobvyklou metodou (například virtuální měnou Bitcoin atp.), pravděpodobně se jedná o podvod.
Podvodníci mají rádi platební metody, které jsou rychlé, nevysledovatelné a obtížně napadnutelné.
Objednáváte-li u o neověřeného prodejce, nedoporučujeme platit předem, vždy raději volte možnost platby při převzetí. Jestli tuto možnost v nabídce obchodu nenaleznete, je to další důvod, proč být obezřetný.

2. Špatný design webových stránek

Dobří obchodníci chápou význam silného prvního dojmu, čemuž odpovídají kvalitní webové stránky. Naopak podvodníci zpravidla neinvestují stejné množství peněz ani času, proto jejich stránky často vypadají mnohem méně propracovaně.

3. Podezřelá doménová jména

Podívejte se na URL — to je virtuální „adresa“, která se zobrazuje v horní části webového prohlížeče. Většina obchodníků používá jednoduché názvy domén podle názvu jejich firmy (jako je např. Alza.cz, Mall.cz nebo Lidl.cz). Překlepy a náhodná čísla v URL jsou proto upozorněním, že můžete být na podvodném webu.
Podvodník tak snadno naláká zákazníky Amazonu na falešnou adresu Amaz0n.net, nebo doufá, že zákazníci Mironetu si chybějícího písmene na Miront.cz nevšimnou.

4. Nadstandartní slevy

Pokud vám vaše instinkty říkají, že je něco až příliš dobré na to, aby to byla pravda, pravděpodobně se nemýlí. Podvodníci při nakupování přes internet rádi lákají oběti propagací velkých slev a okázalých výprodejů. Jejich sortiment často zahrnuje tradičně drahé produkty, jako je značkové oblečení nebo elektronika. Protože neexistuje žádný spolehlivý způsob, jak určit, zda je cena podvodná, budete se muset spolehnout na svůj instinkt. I když srovnání cen u jiných známých prodejců může také trochu pomoci.

5. Podezřelé nebo neexistující kontaktní údaje

Cílem maloobchodníků je, aby zákazníci měli z obchodu co nejlepší zkušenost, a proto nabízejí v případě problému co nejjednodušší kontakt.
Podvodníci naopak nechtějí nic jiného, než získat vaše peníze a zmizet. Kontaktních údajů tudíž moc nenajdete. Pokud se vám podaří dohledat telefonní číslo nebo e-mailovou adresu, může to být také podvrh.

6. Negativní recenze

Zákaznické recenze mohou nabídnout cenné informace o společnosti – můžete zjistit kvalitu zákaznických služeb, rychlost dodání zboží, kvalitu zboží či jaká je vstřícnost při řešení problému nebo reklamaci. Pokud je web podvodný, je velká šance, že recenze budou obsahovat varování pro potenciální zákazníky.

Máte podezření, že jste byli podvedeni?

Objednali jste zboží nebo službu v podvodném e-shopu? Určitě to nenechávejte jen tak. Při platbě kartou máte (pokud nebylo zboží ještě dodáno nebo služba čerpána) možnost obrátit se na svou banku a požádat o tzv. chargeback transakci. Banka má možnost vám platbu vrátit, nicméně není zde povinnost takovému požadavku automaticky vyhovět, záleží jen na vstřícnosti banky.
Dále byste neměli váhat se zveřejněním negativní recenze například na Heureka.cz (pokud tam má obchod svůj profil) nebo sociálních sítích daného obchodníka.
A v neposlední řadě je zde možnost se obrátit na Českou obchodní inspekci (ČOI), kde můžete také zahájit mimosoudní řešení spotřebitelského sporu. ČOI se však věnuje pouze případům, kdy je obchodník z České republiky. Pokud je podnikatel z jiné země Evropské unie (EU), můžete kontaktovat Evropské spotřebitelské centrum.